Inspirující Včely

Je až neuvěřitelné, co vše může studování a pozorování včel odhalit. Při sledování jednoho BBC dokumentu právě o včelách jsem opravdu nemohl jinak než obdivovat přírodu. Vše hraje roli. Souvislosti jsou naprosto obrovské.

Například fakt, že ve včelím úlu je naprosto konstantní teplota ve dne v noci. Nonstop. Přesná teplota je potřeba k reprodukci a vývoji nových včel přes stadium larvy. Jak toho docílí, když se venkovní teplota vychyluje nahoru dolu ve dne v noci a každou hodinu je to jinak? Vlastní silou a energií. Když je horko, uplatňují vícero metod. Zaprvé pokud možno, co nejvíc včel jednoduše vyleze z úlu ven a tím pádem uvolní místo a umožní vzduchu lépe cirkulovat. Dále včely v úlu jednoduše mávají svými křídli a větrají. Ovšem to není všechno. Mnohdy se jde "umýt" aby chladila ještě lépe. Takže to jest chlazení.

Ohřívání úlu je ještě zajímavější. Je to úloha určitých včel a používají enrgie vyprodukované jejich svaly. Dokáží totiž „odpojit“ křídla od k létání určených svalů a tímto způsobem generují teplo. Asi jako když jdete do tělocvičny si zacvičit, tak pracováním se tělo ohřívá. V úlu pak mají mnohé prázdné buňky, které nejsou prázdné jen tak pro nic za nic jako třeba že se královně nelíbily či tak něco, ale jsou určeny pro tyto včelky udržující stálou teplotu v úlu. Zalezou si do těchto buňek a teplo se tak šíří rychleji a lépe do okolí a okolních buňěk. Někdy zahřívají jednotlivé buňky individuálně tím, že si vlezou na zavíčkovanou buňku a přiloží své tělíčko.

Naproto úžasné!

Další zajímavostí bylo, kterak komunikují mezi sebou – alespoň co se květin týče čili jak si předávají informaci kde je hodně květů. Vypadá to, že fungují na matematicky podané informaci, čili ukáží směr a zabzučí vzdálenost.

Se samotnou květinou pak komunikuje na bázi náboje, kde květina má vždy opačný náboj než včela a tak květina vydává velmi jemný zvuk, který včela rozpozná. Jakmile na květinu včela sedne, změní se náboj a změní se zvuk..včela posbírá nektar a květina má stále stejný náboj ještě nějakou dobu než včela odletí dokud květina nevyprodukuje nektar nový. A tak včela nemusí kontrolovat květ po květu zda tam je nektar či ne. Je to jako když květina vysílá signál říkající: „Sem nelítej, neztrácej se mnou čas, ještě nejsem připravená...“

Proto neuvidíme včelu letět ke stejnému květu.

Další velmi zajímavý fakt zmíněný v dokumentu jest, že včela není připravena vyletět z úlu hned co se vylíhne. Respektive včely, které vidíme létat venku a shánějící potravu pro svůj úl, musí nejdříve pracovat jako jakési opatrovnice v úlu po několik týdnů. Teprve až po té mohou letět ven. V podstatě, je to jako byste museli prvně pracovat ve školce a škole, než byste mohli školku a školu zásobovat – víte jaké jsou potřeby a tudíž víte co sháníte. 

Možná to funguje vše ještě trochu jinak, neb lidé pozorují přírodu pomocí nejmodernější technologie, která ač jde stále kupředu, není zdaleka tak vyspělá.

Je to ovšem fascinující, když si uvědomíte různé souvislosti, jak příroda funguje. Pak si náhle uvědomíte, jací břídilové my -ta naše lidská společnost- jsme. Všechno má svůj smysl a nikdo nemrhá zdroji těch druhých, kde ze vzájemné spolupráce benefitují všichni.

Tento dokument mne zaujal ještě pro mnohé jiné postřehy, některé v dokumentu nezmíněné - neb jednoduše zapadají do mého celkového obrazu . Asi jako když uvidíte tabulku symbolů, která vám dá smysl až když uvidíte její uplatnění. O tom ale někdy jindy :o)