Lidé jsou jakési
tekutiny, buď číré, čisté a chutné jako je voda, nebo mohou býti kalné,
odporné, nechutné, sladké, kyselé, hořké, trpké, horké, studené....
Lidská těla
jsou zase nádoby, v nichž ona tekutina jest. Nádoba se stává potěšením při pití
chutné životodárné, čisté a osvěžující vody... čili jde o jakýsi bonus. Může
být krásně tvarovaná, malovaná, různé materiály...prostě dle vkusu jedince může
býti radostí a nebo jen nástrojem. Podstatný však stále zůstává obsah nádoby.
Když nám chutná obsah, dokážeme se doopravdy těšit i z nádoby. Proč jí taky
přehlížet, že? Každopádně žíznivého jen hrnečkem nepotěšíte. Ovšem některé
nádoby mohou býti vyprahlé, prázdné, suché, prasklé...
Prostě jako
lidé. Tekutí lidé...ve svých nádobách.
Někteří však
zůstali už jen nádobou, bez tekutiny...na nás ostatních je, abychom je zase
naplnili. Každý trochu a nebude prázdných nádob...
Žádné komentáře:
Okomentovat