Předchozí myšlenku si prosím velice dobře
zapamatujte. Je klíčem k mnohému. Tento dílek je něco jako joker v kartách =
univerzální karta. Nikdy nezklame, vždy vás podrží nad vodou. Ale nyní se
vraťme k mému notýsku z něhož na tento blog přepisuji své postřehy, včetně
tohoto. Zapisoval jsem si do něj mnohá moudra, která jsem si kde přečetl,
popřípadě mé myšlenky, které mne kdy napadly. Ony moudra a postřehy jsou
víceméně už minimálně jednou někde jinde popsaná, zmíněná, zfilmovaná,
vyslovená...všichni je známe. Všichni už jsme s nimi přišli do kontaktu. Jenže
zjistil jsem jednu věc - lidé to vnímají každý jinak a po svém. A mnozí to
chápou prostě tak, že to jde skrze ně bez uvědomění, jak silná myšlenka to jest.
Čili bez naprostého pochopení a snahy pochopit. Ve svých zápiscích neukazuji, jak byste se na věci měli dívat, spíše jen poukazuji na jednu z možností, jak
se na to dívat dá. Vy samozřejmě nahlížejte po svém avšak s určitou snahou,
alespoň se na chvíli nad tím pozastavit, pochopit, bez kladení bariér, které
považujete za nepřekonatelné. Bariéry neexistují. Lidé si je všechny vytovřili
uměle. Takže sledujete-li například film s tématikou naprostého nerealismu a fantazie,
neříkejte si rovnou “nemožné”... Ale popřemýšlejte o obsahu, o myšelnkách, jaké
by to bylo kdyby…, ponořte se do něj. Prožijte si to alespoň ve svých
myšlenkách a dejte prostor své fantazii, protože každý film, a nyní mluvím ze
své zkušennosti, má v sobě vzkaz pro vaší bytost. Každý film, byť by byl
sebevětším blafem, obsahuje myšlenku. Každý. Zapomeňte na nesmyslné ubohé
kritiky rádoby recenzentů, novinářů a jných výplodů lidské civilizace, oni se
drží jakýchsi měřítek, opět lidských výmyslů, a srovnávají. Zapomínají na vše
ostatní, hrají si na mistry, hrají si na rozumbrady, kterak všemu rozumí. Ale
právě proto, že nedokážou pochopit ani sami sebe nemohou poskytnout ani kritiku
hodnou vašim očím. Nehledají myšlenku, jen to co by mohli zesměšnit či pohanit.
Někdy samozřemě je kritika oprávněná, avšak přes veškerá negativa, kterým se
věnují, zapomínají vyzdvihnout podstatu celé věci. Napřed si udělejte obrázek
sami, pak si můžete přečíst kritiku druhých, ale nehledejte v kritice návod,
hledejte tam informace, které vám možná unikly a ke kterým se lépe dostanou
zase novináři. Jsou to různé detaily, mnohdy však zcela nepovšimnuty a tudíž
kritiky bývají zcela o ničem.
Mohu uvést obecný příklad. Přečetl jsem si
knihu. Naprostá fantasmagorie řekli by jedni. Takže když jsem si hledal cokoliv
o danné knížce a autorovi na internetu, zjistil jsem, že většina píše jen samou hanlivou
kritiku. Kterak je autor blázen, a ještě větší magoři ti co tomu věří...šílený!
Nikdo už neřešil o čem to vše bylo. Základní myšlenku. Lidé řešili jen to co
bylo dle nich špatné. Nikdo neřešil to co je dobré, nikdo to nevyzdvihl. Jen
pár jedinců, co mají odvahu psát to co mají na srdci bez ohledu zda je dav
hloupých ovcí napadne nebo ne.
Takže věta typu: “Mimozemšťané létající k
nám po staletí a dohlížející na naši civilizaci, nás varují před nebezpečím
cesty kterou se lidé vydali - hromadění peněz radši než hledání pochopení a smyslu.”
Kritika: “Samozřejmě, mimozemš’tané k nám
lítají už po staletí a nezmůžou se na nic jiného než se před námi skrývat a
vyberou si jednoho blázna, který navíc nemá žádné důkazy o jejich existenci,
proč nám to tedy nesdělí sami? Proč se
musí stále skrývat? - větší blábol jsem ještě neslyšel.”
Vidíte sami, co se skrývá za oním myšlením?
A víte, že většina z vás přemýšlí úplně stejně? Neřešíte vůbec nic, jen
kritizujete. Dokonce jsou mezi vámi tací, jejichž srdce bylo zasaženo a proto
zabrouzdáte na internet, například, a začnete hledat. Nacházíte však jen
takovouto kritiku a co uděláte? Přiložíte své polínko do ohýnku a vysmějete se
autorovi s noblesou, dle jednich, avšak s nejvyšší ubohostí dle mne. A proč?
Jen proto, abyste nevyčnívali z davu. Máte strach být někdo jiný čili sami
sebou, strach, aby si na vás někdo neukazoval prstem. Někdo se možná ohradí, že
tím že by se takto vystavil davu, by trpěli i jeho blízcí. Stále jen výmluva.
Kdo CHCE hledá způsob, kdo NECHCE hledá důvod.
Toto moudro, co jsem zde právě napsal, je
jedno z nejbolavějších. Protože funguje a mnohdy Vám prozradí na čem jste. Lidé
říkají “já chci” a vy jim to věříte. Když si ovšem řeknete tuto větu, najednou
zjistíte, že nechtějí a tudíž, že vám lžou a nejsou k vám upřímní. Jsou ovšem
lidé, kteří si jsou velice vědomi tohoto pravidla, a tak navrhnou nějaký
způsob, většinou pro vás nereálný. Vyzvěte je na souboj a navrhněte svůj
vlastní způsob takovým způsobem, aby byl reálný i pro ně. A zkuste to třikrát,
pokud odpovědí vždy bude, že to nejde...prostě se nechce. Ovšem pozor, člověk v
afektu jedná nerozumně. Počkejte si až bude v klidnější náladě a pak to zkuste
znovu. Nepíši to, abych popřel co jsem napsal, ale proto, že nikdy není nic jen
černé a nebo jen bílé. Ztratit se dá totiž příliš lehce, získat je vždy
náročnejší, zejména hledáte-li právě to co jste sami ztratili.
Když se však vrátím k oné myšlence ohledně
mimozemšťanů, doufám že jste nepřehlídli vzkaz, který nám dávají. Je úplně
jedno, zda jej přináší mimozemské civilizace a nebo moudří lidé z naší
civilizace. Důležitý je onen vzkaz, který díky mudrlantům a rozumbradům zanike
v jediné vteřině. Mohou vyvrátit ono tvrzení? Mohou jej popřít? Nebo snad,
mohou říci, že oni tací nejsou? Většina z nás, žijící zde, taková je.
Žádné komentáře:
Okomentovat