Vím. A hádám, že nejsem sám leč otázka jest, zda ostatní chtějí vidět. A nebo si volí dobrovolně zůstat ve svém sladkém krátkozrakém nevědomí?
Oč jde - nejlépe to asi pochopíte na tématu, které je všem blízké a sice naše zdraví. Určitě jste vypozorovali bezpočet různých článků na téma jak vylěčit mnohé neduhy a bolístky. Do jisté míry to lidi přitahuje, neb jinak by
a) na popisovanou metodu v daných článcích nikdo nepřišel
b) nikdo by se nenamáhal se o ní podělit
c) nikdo by to nevyhledával a tedy nečetl a tedy
d) nedali byste mi nyní za pravdu, neb pevně věřím jste si toho taktéž všimli :o)
Problém nastává, když narazíte již na cca desátou metodu, jak zaručeně vyléčit jednu a tu samou nemoc. Jak to tedy je? Fungují opravdu všechny? Nebo si to lidé vymýšlí? Nebo že by bylo úplně jedno čím se lidé léčí pokud je ve hře známý efekt placebo?
A to jest o čem chci mluvit. Nálepky, kterými se označí něco naprosto jedinečného a úžasného takovým způsobem, že to lidé vnímají spíše jako negativní faktor.
Co je vůbec špatného na placebu? Nedokazuje snad, že naše podstata je daleko mocnější a zároveň křehčí než jak je na první pohled patrné?
Uvědomují si lidé vůbec, že se bavíme o neomezených možnostech? Ne nadarmo se říká "víra hory přenáší". Co se ovšem za pojmem víra skrývá, to si upřímně dokáže představit jen málokdo.
A tak se stalo, že lidé uvěřili v moc léku místo v moc jejich těla či vědomí. Myslí si, že to lék je vyléčil a zcela opomíjí dokonalou práci nejen fyzického těla, kterak neúnavně pracuje na hojivých procesech. Místo aby rozvíjeli svou sílu uzdravit se pomocí víry, tak raději označí tuto víru za negativní efekt "placebo" při hodnocení fungování léku. Ano, v hodnocení léku to dokazuje jeho neúčinost a je to tedy svým způsobem negativní hodnocení, ale pouze z poheldu léku. Z pohledu lidské bytosti je to přesně obráceně!
Ale natrefil jsem různé metody na léčení téhož, ať už jde o lékařskou komorou uznávané metody a nebo o metody alternativní. Nevypovídá to o něčem? Třeba o faktu, že lidé opravdu mají schopnost se uzdravit pomocí jim nejdostupnější metody, která se zcela liší od metod jiných, které pomohli zase někomu jinému? A proč někomu pomůže a někomu ne?
Tady se procházíme na velice tenkém ledu, ale já osobně si myslím, že zásadní rozdíl co do účinosti jakékoliv metody spočívá právě ve zmíněné víře... ani ne tak v lék, jako v jakési vyšší vědomí a intelekt. Pro někoho to jest příroda, pro někoho Bůh, pro někoho vyšší Já. Ať už jde o cokoli, ve výsledku jde o akt, čili o čin, krok vpřed v doprovodu s odhodláním, kterému předchází záměr, jakýsi cíl... a kterou cestu si člověk zvolí k dosažení cíle je už na něm a na jeho okolnostech či možnostech...každopádně k cíli nikdy nevede jen jedna jediná cesta. Kdyby vedla, lidstvo by bylo jak přes kopírák.
Já jsem tím, čím prokáži že jsem.
Kdo četl Bibli dozajista ve větě poznal takzvané jméno "nejvyšší bytosti" - Boha.
A znalejší již vědí, že v této větě je skryto mnohem více. Ono to vlastně není vůbec skryto, lidé si jen zvolili krátkozrakost a nevidí ani to, co jim je postaveno přímo před nos.
Už jsem to zmínil v jiných svých textech, nebo alespoň naznačil, takže proč to nenapsat ještě jednou. V podstatě v onom jménu jest metoda:
Záměr (cíl) - čin (vykročení k cíli čili nástroj tvoření) - myšlenka (mít stále na vědomí náš cíl a vytrvat)
A neb, přímý překlad jména z hebrejského tetragramatonu, kde každé písmeno má svůj význam:
1. Síla (námi dodána)
2. Pohybující se po struktuře či dle vzorce (dodána naší myšlenkou)
3. Vytváří aktivitu
4. Vedoucí k finální formě.
Bod 2 a 4 jsou totožné, kde 4 je hmotná verze nehmotné 2. To celé může být také známé pod pojmem "svatá trojice".
Toť celé kouzlo, které není žádným kouzlem. Nezáleží tedy přímo na cestě, záleží hlavně na záměru, na dodané energii a výsledek se dostaví vždy, bez vyjímky. Ano, je to opravdu tak prosté a neb české známé "bez práce nejsou koláče" :o)
Žádné komentáře:
Okomentovat